Jitka Prokšová (narozena 21. 5. 1962) žije v Plzni. Vystudovala obor fyzika polymerů na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze, kde v roce 2004 získala doktorát. Pracuje jako odborná asistentka na katedře matematiky, fyziky a technické výchovy Západočeské univerzity a jako vedoucí oboru Diplomovaný oční optik na VOŠZM v Plzni. Je spoluautorkou jedenácti učebnic a skript a publikovala více než čtyřicet článků v odborných časopisech a sbornících.
Beletrii začala psát až jako čtyřicetiletá. Od té doby se psaní stalo jejím „největším“ koníčkem, k dalším zálibám patří četba, poslech alb oblíbených skupin (Pink Floyd, The Cure, The Police aj.), divadlo, jóga, lyžování, cestování. Má syna Michala (1982) a dceru Lenku (1989).
Přiznává, že literární vkus se u ní léty trochu mění. V mládí k jejím oblíbeným autorům patřili Baldwin, Böll, Dostojevský, Hostovský, Huxley, Roth a Zweig. Později se k nim přidali Hoeg, Murakami, Kundera a Valenta.
V současnosti ji z českých spisovatelů oslovují knihy Terezy Boučkové, Jany Šrámkové, Jana Balabána nebo Jaroslava Rudiše. Ze zahraničních autorů ji zaujali Zeh, Ng, de Vigan a Powers.
Jitka Prokšová se ve své tvorbě zabývá většinou psychologickými problémy a mezilidskými vztahy. Kromě novel a románů píše také povídky. Ty příležitostně publikuje v časopisu Plzeňský literární život nebo ve sbornících a sbírkách.
